Německý Hof byl tentokrát „sluníčkový“

Když si vzpomenu, v jakém počasí jsme vloni jeli na tento krásný pohárový závod do Německa, běhá mi mráz po zádech. Takový nečas jsem na silnici nezažila léta a asi zase pár dalších let doufám nezažiji. Tam sníh a zpátky ledovka. Ještě že jsme dojeli všichni v pořádku (a někteří z nás ještě na letních gumách :) ). Letošní počasí byl pravý opak, možná právě proto, že jsme po loňské zkušenosti měli již s předstihem přezuto. Sluníčko a teploty okolo 20 stupňů vylákaly v pauze mnoho z nás na procházky i nákupy po městě.

Mne jako rozhodčí, bohužel, tyto radosti nepotkaly, zato jsem mohla od stolku vidět mnoho krásných výkonů nejen našich tří závodnic, ale také děvčat z Polska, Švýcarska, Estonska a třeba i Portugalska. Sedět vedle trenérky těchto temperamentních děvčat, paní Mario Perero, byl přímo zážitek v rozhodování i velmi přátelské konverzaci.

Jako první se představila ve své kategorii Klára Tamchynová. Svou sestavu s míčem zvládla výborně, ale obruč se již tolik nepovedla. Hlavně chyby v manipulaci jí stály škrtnutí mnoha prvků. Nicméně zde naposledy představila své staré sestavy a těší se na polskou premiéru nových, které jsou již bodově i technicky náročnější. Celkově obsadila ve své kategorii 4. místo.

Hned po ní šly na závodní koberec Anna a Kristina v kategorii Junior Level A, tedy velmi prestižní a letos se silnou konkurencí velmi kvalitních děvčat.

Kristina zde zacvičila poprvé svůj nový míč a přesto, že se jí nepovedl zcela dle jejích představ, byl velmi pěkný, plynulý s čistými manipulacemi. Jako druhé náčiní zde také naposledy ukázala své švihadlo. Zde můj postřeh: zahraniční rozhodčí opravdu velmi hledí na správnou manipulaci a každé uchopení náčiní za jiný konec, koukání uzlíků či konců náčiní z ruky, ťuknutí o zem či dotek těla je velmi přísně kontrolován. Celkově těsně vybojovala pěkné 5. místo.

Anna jako první představila svou krásnou stuhu, krokovky zvládla nádherně, pěkná byla lehounká otočená prošvihnutá dálka, ale několik pádů náčiní ji stálo mnoho bodíků. Obruč již zajela se svým obvyklým drivem a větším úsměvem než obvykle, však také za druhé provedení získala třetí nejvyšší známku. Konečné 6. místo sice trochu mrzelo, ale takový je sport.

Musím říci, že je na naše děvčata velmi pěkný pohled, velmi vyčistily techniku těla i manipulací, výrazově doplňují hudbu a více baletu se projevilo ve stabilitě piruet. Ode mne za sobotní výkon děvčatům všem třem velká pochvala!

Miroslava Špičková