Medaile z Milevska i letos

I když nebyla letošní medailová nadílka z Milevska zdaleka tak štědrá jako loni, tak bronz, který vybojovala Klára Tamchynová, je pro nás stále velmi cenný a je i satisfakcí pro ostatní naše závodnice. Ty, i když jejich úsilí nebylo korunováno místem na bedně, splnily to, co měly, a zaslouží si za své výkony pochvalu též.

Možná se budu trapně opakovat, ale ono přivézt si medaile z prvních závodů, a ještě k tomu tak skvěle obsazených není vůbec snadné a teprve loni se nám to poprvé povedlo. To, že jsme úspěch letos zopakovali, svědčí o dobré práci nejen závodnic, ale také našich trenérů.

První z našich děvčat nastoupila v nadějích nejmladších Holly Williamson, která závodí teprve druhým rokem. Má novou sestavu a po na začátku bylo vidět její velké váhání. Naštěstí si Holly vzpomněla a nakonec všechny prvky předvedla. Nicméně toto zaváhání a z toho vyplývající nepřesvědčivé provedení se podepsalo na nízké výsledné známce. Ale poslední neskončila a sama sebe přesvědčila, že sestavu umí. A to je důležité.

V nadějích mladších jsme se zatajeným dechem sledovali sestavy s obručí a posléze bez náčiní Kláry Orlové, která se od minulého roku hodně zlepšila. A bylo to vidět. I když opatrnější, ale v zásadě bezchybné provedení spolu s Klárky ladností a elegancí. V těžké konkurenci zahraničních i domácích závodnic je umístění v první polovině startovního pole prostě skvělé a pro Klárku dobrou výchozí pozicí pro další závody.

Klára Tamchynová, stejně jako loni, zazářila v kadetkách starších. Obě provedení zajela bez chyb a s pěkným výrazem. Při pohledu na silná jména soupeřek a jejich počet není co dodat. Snad jen, že věříme, že Klárka dobře ví, že místo na bedně ani pro ni není nikdy zaručené a i příště si ho bude muset tvrdě vybojovat.

Ani dorostenka Kristina Bernatová neměla lehké soupeřky, ony se vlastně v dorostenkách lehké soupeřky už nevyskytují, protože gymnastky, co vytrvají až do této kategorie, jsou vždy ty nejzkušenější. Sestava s míčem se jí povedla, ale, bohužel, v sestavě s obručí došlo k chybičce, vyhození náčiní špatným směrem a jeho pádu. I když zdaleka nebyla v této kategorii sama, komu náčiní upadlo, tak místa na bedně logicky obsadily pouze závodnice, kterým se taková chyba nepřihodila.

Chci naše závodnice pochválit nejen za jejich výkony, ale i za to, jaký tvoří skvělý kolektiv. Vzájemně si pomáhají, fandí a sdílejí své radosti (i starosti). To se běžně nevidí a je to kromě medaile také velká výhra pro nás všechny a výsledek práce celého trenérského kolektivu.

Jiří Herian